Esejské zrkadlá…

V současné hektické době plné zvratových situací a nefungujících společenských konceptů je schopnost změny nepostradatelnou dovedností k životu v pohodě a v radosti. Dle techniky starověkých Esejců, mistrů duchovních technik s léčení, odhalené v textech Svitků z Mrtvého moře, k nám vše kolem nás promlouvá.

Venkovní svět je encyklopedie plná informací o nás. A pokud víme, můžeme měnit se záměrem cítit se dobře a žít lépe..

Toto spojení uvedené v citátu připouštějí mnohé starověké texty a hodnotí odrazy vztahů jako cestu k celistvosti a jednotě s vesmírem či chcete-li s božským. V koptských textech Esejců, objevených roku 1947 v hornoegyptském Nag Hammádí poblíž Mrtvého moře jako součást tzv. gnostické knihovny, se můžeme mimo jiné dočíst o skupině sedmi zrcadel, před nimiž v určitém bodě života staneme všichni.

Vztahy představují příležitost poznat se ze všech úhlů. Každý člověk včetně kolegů v práci, spolužáků a životních druhů nám ukazuje něco o nás samých, ať se to týká zklamané důvěry či zoufalé snahy zaplnit prázdnotu. Budeme-li dost moudří, abychom rozpoznali sdělovaná poselství, odhalíme hodnoty, kvůli nimž trpíme. Vztahy ukazují naše radosti, vášně a obavy a strachy.

Vznik této teorie o lidských vztazích se datuje na období před více než 2000 lety.

Mezi současnými vědci a badateli, kteří studují pergameny ze Svitků z Mrtvého moře je také americký geolog, vědec badatel a pionýr tzv. „vědy nové éry“, jež spojuje starodávné poznatky antických civilizací s nejmodernějšími poznatky současné vědy a spirituality Gregg Braden.

Braden pochopil význam koncepce “druhých”, jakožto našeho zrcadla, náš venkovní odraz toho, co máme uvnitř. V tomto ohledu nám Esejci zanechali “technologii”, která nám umožní urychlit proces osobní transformace a růstu, dělajíc jej zároveň více harmonickým a příjemným. Jedná se o “vnitřní, interní technologii,” která se k nám dostala díky cenné práci Gregga Bradena, který ji převzal přímo od Esejců a přizpůsobil naší současné úrovni vědomí a díky Greggovu příteli a spolupracovníkovi Silvanu Paoluccimu, italskému badateli, lektorovi a terapeutovi, který metodu jejím dlouholetým používáním rozvinul a zpracoval tak, aby se mohla být předávána dál formou seminářů pod názvem jako Sedm esejských zrcadel lidských vztahů.



TECHNIKA ESEJSKÝCH ZRCADEL

Používáním této techniky v našem životě dochází ke změně emocí a dosažení vnitřního míru a klidu; celý svět kolem nás se bude měnit, protože se změní to, kdo jsme my v přítomném okamžiku. Člověk tvoří svou vlastní realitu skrze pocity, myšlenky a emoce; jejich změna může tedy touto reakcí v globálu celkově změnit svět. Ponaučení obsažené v technice sedmi esejských zrcadel je důležité také pro pochopení toho, kolik vnitřní bolesti a pocitu samoty přináší odloučení od Celku či Jednoty způsobené odsuzováním a posuzováním.

Esejská zrcadla nám poskytují klíč k rozpoznání a interpretaci vnějších znamení pro náš růst a vývoj směrem k harmonii, míru a bez těžkých emocionálních zážitků. 

Mezilidské vztahy je třeba číst pro to, co nám mohou komunikovat; proto by měly být analyzovány spíše „zprávy“ samotné, než jejich obsah. Každý vztah s druhými lidmi (jak známými, tak nám velmi blízkými, tak i s lidmi neznámými) obsahuje poklad cenných informací o nás a o tom, jak se stavíme k světu a k životu. Pokud bychom chtěli banalizovat, pak bychom jazykem pseudo-psychologických testů mohli říct: “Řekni mi, kdo je kolem tebe a já ti řeknu, kdo jsi.”

Ještě před tím, než se na techniku sedmi esejských zrcadel podíváme blíže, uvědomme si: 

Naší podstatou je námi zapomenutá Jednota – všichni jsme jedinci všech epoch a dob a ze všech míst, jsme všechny životy, které jsme kdy žili a které jsme se rozhodli nežít, jsme cestou a chodníkem, jsme vzduchem, který nadechujeme do plic a jsme plícemi samotnými, jsme kapkou deště, která mokří oblečení a jsme šatami samými, jsme oblakem nad naší hlavou, jsme obalem, obsahem a celým balíkem dohromady.

Připustíme-li toto, jak bychom kdy mohli kritizovat oblohu, mrak, našeho bratra, když jsme to pořád my (ta obloha, ten mrak, ten bratr)??

Je dobré a v pořádku vždy vše, co se nám přihodí a stane, protože je to VŽDY ten směr, kterým se rozvíjí různorodá krása našeho života se zkušenostmi všeho možného tipu, které jsou právě v tom momentě užitečné a prospěšné pro náš vývoj.

SEDM ESEJSKÝCH ZRCADEL

První esejské zrcadlo 
nás informuje o tom, co vysíláme do okolního světa v přítomném okamžiku.

Druhé esejské zrcadlo 
nám řekne, co v tomto momentě posuzujeme, soudíme, či odsuzujeme.

Třetí esejské zrcadlo 
nás prostřednictvím své moudrosti požádá připustit možnost, že v naší nevinnosti se bezelstně vzdáváme velkých části sebe samých, abychom přežili naše životní zkušenosti.

Čtvrté esejské zrcadlo 
nám ukazuje nás samotné ve vztahu k našim závislostem. Často se nám v průběhu let stane, že si osvojíme a přijmeme vzorce chování, které se pak pro nás stávají natolik důležitými, že re-organizujeme zbytek našeho života ve snaze jim vyhovět. Tyto vzorce nás často spoutávají, vytváří návyky a často je opakujeme proti své vlastní vůli. Díky tomu se pomalu vzdáváme věcí, které máme nejraději – opustíme je, vynecháme je ze svých životů.

Páté esejské zrcadlo 
je snad nejvíce fascinující. Prostřednictvím charakteru vztahu s našimi rodiči můžete vidět, jaký máme vztah k mužskému a ženskému principu a k božské podstatě.

Šesté esejské zrcadlo,
nazývané „temná noc duše“ nám ukazuje naši skutečnou podstatu. Když jsme sami, nazí, bezbranní, zbaveni jakékoli masky, objeví se všechna naše síla a to je to místo a ten moment, kdy pochopíme potenciál naší vlastní vnitřní síly.

Sedmé esejské zrcadlo 
je nejjemnější a nabízí nám přes naše vztahy poznání, že každý aspekt našeho osobního života je perfektní takový, jaký je včetně událostí , tvarů a hmotnosti našeho těla, našich osobních úspěchů v akademické, pracovní nebo sportovní sféře a že vše je v pořádku tak, jak se to děje a to nehledě na skutečnost, zda dosáhneme cílů, které nám byly stanoveny ostatními.

Přes nabídnutou otázku: “K jakému modelu se připodobňuji pro měření mých výsledků? Jaký metr používám?” jsme vyzváni, bychom se podívali na naše úspěchy v životě bez externích hodnocení a srovnání.

KDO BYLI ESEJCI?

Esejci byli skupinou lidí, kteří žili v Palestině v blízkosti města Qumran a vedli duchovní život. V jejich společenství se učil také Ježíš Kristus. Žili v celibátu, zabývali se zemědělstvím a léčitelstvím, měli mistrovské znalosti o vlastnostech bylin, krystalů a barev a energií a živili se vegetariánskou stravou. Přirozeně spolupracovali s jemnohmotnými energiemi, zvláště s anděly. Brázdili poušť, buď samy či ve společnosti a nabízeli novou vizi vztahu mezi duchem a hmotou a léčitelskou pomoc těm, kdo ji potřebovali.

Na jakém principu technika esejských zrcadel funguje?

Univerzální pole energie – Božský zdroj – je neutrální a odrazí vše, co na něj bylo promítnuto. Otázkou je, zda rozumíme jeho řeči. Božský zdroj nejenže schraňuje naše zkušenosti, ale slouží také jako kvantové zrcadlo, v němž se odráží vše, co jsme vytvořili v souladu s našimi vnitřními hodnotami a přesvědčením. Skutečná podstata těchto hodnot se nejzřetelněji projeví ve vztazích s ostatními lidmi. Někdy je odraz jasný, a pak si řekneme: „Aha! Takhle tedy věci fungují.“ Jindy nás naopak překvapí, když se ukáže pouze zjemněná podoba úsudku, která se podstatně liší od toho, čemu jsme mysleli, že věříme.

ESEJSKÁ ZRCADLA jsou velmi účinný a konkrétní prostředek jak pro osobní růst, tak pro práci s ostatními. Jsou optimální pro terapeuty k individuální práci i k práci se skupinami. Jsou vhodná pro všechny, které zajímá pohoda, radost, zdraví a harmonie vlastní, v rodině, ve vztazích; pro všechny, kteří se o sobě chtějí dozvědět více a skončit tak s nepříjemnými pocity osamělosti, bezmocnosti, prázdnoty, či neschopnosti a odhalíme příčiny, kvůli nimž trpíme.


Zdroj: Jitka Třešňáková, INSPIRÁLA – www.inspirala.cz

Pridaj komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *